Můj den na jazykovém pobytu v Oxfordu

Ahoj!

Moje jméno je Terka a loni v květnu jsem vycestovala na jazykový pobyt do Oxfordu. O svém pobytu obecně už jsem psala v jiném článku, ale jak vypadá obyčejný den na jazykovém kurzu? Tady přináším menší ukázku.

Vyučování nezačíná v osm

Jelikož vyučování mi začínalo nejdříve v osm a čtyřicet pět minut a bydlela jsem přímo na kampusu (tedy v areálů školy) mohla jsem si oproti standardnímu režimu o něco přispat. Připravená jsem vyrazila na snídani, kde jsem se sešla s kamarádkami a následně, pokud jsem měla dopolední vyučování, jsem zamířila do třídy. Každý den jsem měla jiný rozvrh, a tudíž někdy jsem měla hodiny dopoledne, jindy třeba odpoledne ode dvou do pěti. Hodina trvala čtyřicet minut, ale učilo se ve dvouhodinnových blocích, tím pádem jsem měla osmdesát minut výuky a potom dvaceti minutovou přestávku. Možná se vám může zdát osmdesáti minutové sezení ve třídě neskutečně dlouhé, ovšem hodiny měly vždy zajímavý nebo i zábavný program, takže mě bavily a vlastně to uteklo rychle. Protože do pokoje jsem to měla pouhé dvě minutky ze třídy, mohla jsem si během přestávky zaskočit i tam nebo jsme si třeba s kamarádkami šly zahrát karty.

Jak jsem to měla s obědem?

V ceně kampusu jsem měla zahrnutou polopenzi, ovšem pro oběd jsem si nikam chodit nemusela. Na kampusu jsme měli spoustu možností za zlevněné ceny. Mohla jsem si tedy zakoupit oběd v jídelně, ve stánku s rychlým občerstvením nebo v salad baru, kde si můžete podle svého sestavit svůj salát, dát si palačinku či třeba smoothie.

Program na odpoledne?

Odpoledne jsem měla někdy vyučování jindy zase volno. Když jsem měla volno mohla jsem s kamarádkami vyrazit do centra a objevovat město. Rády jsme chodily i na kafe nebo jsme si vyzkoušely “punting”, což pro vysvětlení je plavba na lodičce pomocí odpichování se tyčí (podobně jako fungují gondoly v Benátkách). Co se mi zde neskutečně líbilo, bylo neřešení dopravních spojů. Doma jsem zvyklá si neustále hlídat dopravní spoje, kdy se kam stihnu dostat, jestli mi vůbec jedou nějaké spoje a podobně. Tady jsem se ničím takovým zabývat nemusela. Kdykoliv jsme se rozhodly, že někam vyrazíme i třeba v pozdější čas, žádná komplikovaná doprava nám v tom nebránila.

Nebyl by to den bez karetních her!

S kamarádkami jsme si hodně oblíbily hraní karetních her, které se hrají v různých zemích, takže například tím jsme často trávily večery nebo jsme si nakoupily různé dobroty a vydaly se do parku na piknik. V jedenáct (*v pátek a sobotu ve dvanáct) jsme potom měli večerku, takže v daný čas vždy někdo přišel neplnoleté studenty zkontrolovat, zda-li jsou na pokoji. Zkrátka nakoukli do pokoje a odšktli si nás. Když jsme už spali nikdo nás nebudil a naopak pokud jsme ještě chtěli být vzhůru mohli jsme se i po večerce pohybovat v prostorách kampusu.