Uvozovky používáme tehdy, chceme-li doslova citovat, co řekl někdo jiný (tj. ne u parafrází).
Příklady
- "I'm going to the store now," she said.
- Harry told me, "Don't forget your soccer jersey."
- Harry told me not to forget my soccer jersey.
U vnořených citátů (někdo řekl, že někdo jiný řekl) je třeba použít jednoduchých a dvojitých uvozovek, abychom od sebe obě citace zřetelně oddělili.
Příklad
'I haven't spoken to Peter for months,' Dianne said.'The last time I spoke to him he said, "I'm going to Bahrain and won't be back for about three years", I've heard nothing since then'.
Někdy se také jednoduché či dvojité uvozovky používají u hovorových či neznámých výrazů.
Příklady
- I've always thought that he was very annoying, a bit of a 'pain in the neck.'
- I'm not sure what you mean by "custodial care", but I'm sure you will explain it to me.
Jednoduché/dvojité uvozovky nacházejí své uplatnění také v odborných textech, kde se používají pro citace z literatury. Pro správný zápis citované pasáže existuje řada bibliografických norem. Většina organizací a akademických institucí některý z těchto standardů používá, případně mohou mít zavedenou svou vlastní ustálenou normu.
Příklad
- "The Migration Flight of the Lesser Tweazle", by Jeremey Adams, The Bird Spotter Magazine, July 2009.