Ukazovací výrazy vyjadřují, kde je nějaká věc, událost či osoba vzhledem k mluvčímu. Mohou vyjadřovat blízkost / vzdálenost skutečnou,
ale i v přeneseném smyslu. V případě událostí se ukazovací výrazy pro blízkost vztahují k událostem v přítomnosti, kdežto výrazy pro vzdálenost
k událostem minulým.
| Blízko mluvčího | Daleko od mluvčího | |
|---|---|---|
| Příslovce | Here | There |
|
Ukazovací zájmena s podst. jmény v jednot. čísle & nepočitatelnými podst. jmény |
This | That |
|
Ukazovací zájmena s podst. jmény v množném čísle |
These | Those |
Používání ukazovacích výrazů
Příklady
| Blízko mluvčího | Daleko od mluvčího |
|---|---|
| Is this John's house? | Is that John's house over there? |
| This is a nice surprise! | That must have been a nice surprise for you. |
| These apples are mine. | Those apples are yours. |
| What are you up to these days? | Those days are long gone. |
| This time I won't be late. | We really surprised you that time. |
| This sugar is for my crepes. | You can use that sugar for your cake. |
Pozice ve větě
Ukazovací zájmena mohou ve větě stát před podstatným jménem (nebo přídavným jménem, které jméno podstatné rozvíjí).
Příklady
- This blue car needs to be washed next.
- Those people were here first.
- That metal rod should work.
- These oranges are delicious.
Ukazovací zájmena se mohou vyskytovat také před číslovkou, je-li podstatné jméno zřejmé z kontextu.
Příklady
- I'd like to try on that one.
- This one is broken.
- I'll take these three.
- Those two are not as pretty as these two.
Ukazovací zájmena mohou dokonce stát sama o sobě, pokud je podstatné jméno, které rozvíjejí, zřejmé z kontextu.
Příklady
- I'll never forget this.
- That has nothing to do with me.
- I didn't ask for these.
- Those aren't mine.