Kondicionály (podmínkové věty)

Podmínkové věty používají mluvčí tehdy, když spekulují, co by se mohlo stát (případně co by se bývalo mohlo stát v minulosti), anebo když říkají, co by si přáli, aby se stalo. Většina z nich obsahuje spojku if a sloveso v minulém čase. Říká se tomu "neuskutečněná minulost", protože i když je tvar minulý, ve skutečnosti vypovídáme o něčem, co se v minulosti nestalo. V angličtině existuje pět základních druhů podmínkových vět. Všechny se skládají z vedlejší věty s if a věty hlavní. V záporných podmínkových větách se často objevuje také spojka "unless" (viz používání "unless" místo "if").

Otestuj si svoje znalosti

Typ kondicionálu	Použití	Čas slovesa vedlejší věty	Čas slovesa hlavní věty
Nultý	Obecné pravdy	Přítomný prostý	Přítomný prostý
1. typ	Uskutečnitelná podmínka a její pravděpodobný výsledek	Přítomný prostý	Budoucí prostý
2. typ	Hypotetická podmínka a její pravděpodobný výsledek	Minulý prostý	Přítomný kondicionál (prostý či průběhový)
3. typ	Neuskutečněná minulá podmínka a její možný výsledek v minulosti	Předminulý	Minulý kondicionál
Smíšený	Neuskutečněná podmínka v minulosti a její pravděpodobný výsledek v přítomnosti	Předminulý	Přítomný kondicionál

Nultý kondicionál

Nultý kondicionál se používá pro nyní (případně vždy) a situaci, která je reálná a možná. Často jej najdeme v tvrzeních s obecnou platností. V obou větách souvětí je čas přítomný prostý a "if" je obvykle možné nahradit spojkou "when", aniž by došlo ke změně významu.

Vedlejší věta s "if"	Hlavní věta
If + přítomný prostý čas	přítomný prostý čas
Když se stane tohle,	stane se i tamto.
If you heat ice	it melts.
If it rains	the grass gets wet.

Více viz používání nultého kondicionálu.

Kondicionál 1. typu

Tento typ se používá, mluvíme-li o přítomnosti či budoucnosti a reálné situaci. Vztahuje se k možné podmínce a jejímu pravděpodobnému výsledku. Ve vedlejší větě s "if" je čas přítomný prostý, v hlavní větě pak budoucí prostý čas.

Vedlejší věta s "if"	Hlavní věta
If + přítomný prostý čas	budoucí prostý čas
Pokud se stane tohle,	stane se i tamto.
If you don't hurry	you will miss the train.
If it rains today	you will get wet.

Více viz používání kondicionálu 1. typu.

Kondicionál 2. typu

Tento druh podmínkových vět se vztahuje k nyní či kdykoli a situaci, která je nereálná. Tyto věty nejsou založeny na faktech – vztahují se
k hypotetické podmínce a jejímu pravděpodobnému výsledku. Ve vedlejší větě s "if" je sloveso v přítomném prostém čase, sloveso v hlavní větě má tvar přítomného kondicionálu.

Vedlejší věta s "if"	Hlavní věta
If + minulý prostý čas	přítomný kondicionál (prostý či průběhový)
Kdyby se stalo tohle,	stalo by se i tamto (ale nejsem si jistý/jistá, že se to stane) NEBO dělo by se i tamto.
If you went to bed earlier	you would not be so tired.
If it rained	you would get wet.
If I spoke Italian	I would be working in Italy.

Více viz používání kondicionálu 2. typu a používání přítomného průběhového kondicionálu.

Kondicionál 3. typu

Tyto podmínkové věty se používají pro minulost a situace, které jsou v protikladu s realitou. Skutečnosti, na kterých jsou založeny, jsou opakem toho, co je řečeno. Kondicionál 3. typu se vztahuje k neuskutečněné minulé podmínce a jejímu pravděpodobnému výsledku. Ve vedlejší větě s "if" je sloveso v předminulém čase, v hlavní větě má tvar minulého kondicionálu.

Vedlejší věta s "if"	Hlavní věta
If + předminulý čas	minulý kondicionál (prostý či průběhový)
Kdyby se bylo stalo tohle,	bylo by se bývalo stalo i tamto (ale nestalo se ani jedno z toho) NEBO bylo by se bývalo dělo tamto.
If you had studied harder	you would have passed the exam.
If it had rained	you would have gotten wet.
If I had accepted that promotion	I would have been working in Milan.

Více viz používání kondicionálu 3. typu a používání minulého průběhového kondicionálu.

Smíšený kondicionál

Tento typ podmínkových vět se používá pro minulost a situaci, která pokračuje do přítomnosti. Věty jsou založeny na skutečnostech, které jsou
v protikladu k tomu, co je řečeno. Smíšený kondicionál se vztahuje k neuskutečněné minulé podmínce a jejímu pravděpodobnému výsledku
v přítomnosti. Ve vedlejší větě s "if" je předminulý čas, sloveso v hlavní větě má tvar přítomného kondicionálu.

Vedlejší věta s "if"	Hlavní věta
If + předminulý či minulý prostý čas	přítomný nebo minulý kondicionál
Kdyby se bylo stalo tohle,	stalo by se teď tamto (ale ono se to nestalo, a proto ani to druhé se neděje).
If I had worked harder at school	I would have a better job now.
If we had looked at the map	we wouldn't be lost.
If you weren't afraid of spiders	you would have picked it up and put it outside.