Že mluvíte nějakým jazykem plynule, víte, když…

Po nějaké době v jiné zemi nasajete její kulturu, historii, jazyk – a cítíte se tam jako doma. Máte přátele mezi rodilými mluvčími a s běžnými životními situacemi jako nakupování, práce či objednávání jídla si už v cizím jazyce hravě poradíte. Už dávno nejste ten nováček, který má problém ze sebe vůbec něco vymáčknout, jako když jste do této země poprvé přijeli. Naopak – cítíte se fantasticky. Tedy až do doby, než se vás kamarád zeptá: „Takže už mluvíš plynule, jo?“

Jak to tedy je?

Není snadné definovat, co se vlastně „plynulostí“ v jazyce myslí. Hodně lidí – zejména pak ti, kteří se cizí jazyk nikdy neučili – věří, že to znamená spolknout slovník a komunikovat vždy a za všech okolností dokonale, bez sebemenší chybičky, a nikdy nemít pocit, že vám najednou došla slova a nevíte jak dál. Ale kdyby tohle měla být plynulost, řekli byste o sobě, že mluvíte „plynule“ ve svém mateřském jazyce?

Nejspíš ne.

Zkusme se tedy dívat na plynulost spíše jako na schopnost komunikovat rychle, s lehkostí a „bez velkého zadrhávání“, používat širokou škálu jazykových prostředků a být schopen mluvit s různými lidmi.
Takže se ptáme znovu: mluvíte v cizím jazyce plynule?

Dá se něco takového vlastně poznat? Ano – existuje totiž řada způsobů, jak to zjistit. V průběhu let jsme si všimli některých signálů „plynulosti“ a sedm z nich vám dnes přinášíme.

1. Lidé už kvůli vám nemluví jinak než obvykle

Když jste s cizím jazykem začínali, všechno vám připadalo tak záhadné, že i obyčejná konverzace pro vás byla hotovou odysseou. Z vašich vykulených, vyděšených očí a koktavých odpovědí bylo každému hned jasné, že jste začátečník, a proto zřetelně zpomalil, abyste mu dokázali porozumět. Jestliže se vám dnes už nic takového nestává, je to jasné znamení, že jste na své cestě k plynulosti notně pokročili.

2. Můžete tajně poslouchat cizí rozhovory

Jste-li v jazyce schopni komunikovat plynule, už vás hovor dalších lidí okolo (v kavárně, na náměstí apod.) nezahaluje takovou neproniknutelnou mlhou jako dřív. Dokonce se můžete i rozhodnout, že je budete poslouchat a dozvíte se, co zajímavého se v jejich životě děje. Tohle je důležitý milník, neboť znamená, že už lidem dokážete rozumět, aniž byste se na ně museli dívat. Nepotřebujete už vidět jejich gesta ani výraz v obličeji.

3. Najednou rozumíte vtipům

Zajít si do klubu na stand-up comedy? Zábavné show a estrády v televizi? Hračka! Zatímco dřív to bylo tak, že vám každý vtip musel někdo trpělivě vysvětlit, teď už se chytáte sami – a neuteče vám ani pointa! Jakmile se tohle začne dít, můžete na sebe být pyšní. Ve vašem procesu učení je to velký okamžik, který znamená, že už rozumíte nejrůznějším kulturním narážkám a jemným významovým nuancím.

4. Občas něco čtete nebo posloucháte, aniž byste si uvědomili, v jakém je to jazyce

Něco takového se vám určitě zdálo na začátku zcela nemožné. A najednou je to tady! Zničehonic se přistihnete, že jste přečetli už několik odstavců textu nebo už nějakou chvíli posloucháte večerní zprávy, a doteď jste si neuvědomili, v jakém jazyce je jejich obsah! Tohle je opravdu vzrušující moment. Ukazuje totiž, že dokážete mezi mateřským a cizím jazykem (či dokonce více jazyky) bez problémů přepínat.

5. Už nemáte hrůzu z cesty do banky (k doktorovi, za účetní apod.)

Než jste začali cizím jazykem mluvit plynule, představa návštěvy lékařské ordinace vás naplňovala obavami. Co když nedokážu dobře popsat, co mi je, a doktor mi předepíše místo antibiotik projímadlo? Tyhle strachy už máte dávno za sebou. Popovídat si s paní u přepážky v bance či na poště, nebo se dát do hovoru s opravářem, nic z toho už pro vás není problém.

6. Víte, kdy a jak používat sprostá slova

Rodilí mluvčí často hrozně rádi učí cizince sprostá slova. Když jste je slyšeli poprvé, nejspíš vám prostě jen zněly divně. Dnes už ale víte nejenom, kdy tyto obscénní výrazy používat, ale také jak je skloňovat a správně použít ve větě – úplně stejně jako rodilí mluvčí. A i když sami sprostě nemluvíte, důležitá je skutečnost, že už to v novém jazyce umíte!

7. Děláte chyby, ale víte o nich

Lidé, kteří mluví nějakým jazykem plynule, také dělají chyby. Rozdíl spočívá v tom, že sami sebe přistihnou, když něco neříkají dobře, a umí se opravit. Teď když mluvíte v nějakém jazyce plynule, uvědomujete si, že víc opravujete sami sebe, zpravidla hned a na místě. I za to na sebe můžete být pyšní – mít tuto dovednost znamená být celé světelné roky daleko od středně pokročilých studentů, kteří si obvykle ještě nejsou svých přešlapů vědomi.