V jakém věku je nejlepší učit se cizí jazyk?

Ačkoli se naše znalosti o způsobech studia jazyků neustále vyvíjejí, přetrvávají mýty o tom, že děti jsou v jejich osvojování mnohem lepší, což ostatní odrazuje od této výzvy, naučit se nový jazyk. Pravdou však je, že každý se může a měl by učit nový jazyk bez ohledu na svůj věk. A zde jsou důvody, proč tomu tak je.

Jak se učíme?

Naučit se jazyk je základní funkcí mozku, která nám umožňuje porozumět svému okolí. Bez styku s mateřským jazykem v raném dětství vyrůstáme s velmi omezenou schopností se v něm zorientovat. Příběhy opuštěných dětí nám tragickým způsobem ukázaly, jak důležitá je raná zkušenost s jazykem a jakou cenu zaplatíme, pokud jsme o jazyk v prvních letech života ošizeni.

Děti jsou však ve skutečnosti pevně uzpůsobeny k tomu, aby poslouchaly a napodobovaly jazyk, který slyší, dokonce ještě před narozením, přičemž studie prokázaly, že i beze slov děti pláčou a komunikují "s přízvukem". Schopnost mluvit mateřským jazykem je postavena na tomto pevném základu a schopnost se vyjadřovat se vyvíjí v prvních letech života překvapivě rychle.

Děti si osvojují jazykové dovednosti prostřednictvím metody, kterou vědci nazývají "implicitní učení": vstřebávají a napodobují to, co slyší. Jednoduše se soustředí na to, aby si osvojily způsob komunikace, který jim umožní co nejefektivněji sdělit to, co chtějí.

O osvojování jazyka děti nepřemýšlejí, prostě ho umí.

Proč se učíme?

Děti jsou vedeny k tomu ať se naučí jazyk co nejrychleji, aby obstály a dařilo se jim jak doma, tak v širším sociálním prostředí. I při výuce jazyka, který ovládají, zůstávají v podstatě neuspořádanými posluchači, kteří jsou do jazyka ponořeni a učí se nepřetržitým a chaotickým procesem pokusů i omylů.

Bilingvní nebo vícejazyčné děti jsou schopny se bez námahy orientovat ve více než jednom jazyce, což jim (a jejich mozku!) přináší řadu celoživotních benefitů.

Pokud jde ale o cizí řeči, učení ve skutečnosti nikdy nekončí a v mnoha ohledech naše touha rozšiřovat si jazykové obzory s věkem jen roste.

Pokud jde o náš mateřský jazyk, jsme vlastně přirozenými a celoživotními studenty. Jeden z nejrozsáhlejších výzkumů o studiu jazyků, který kdy byl proveden nedávno, dospěl k závěru, že zvládnutí jazyka může trvat i 30 let. V průběhu života si přidáváme slova, učíme se nové výrazy a osvojujeme si nové slangové výrazy; vyvíjíme se spolu s jazykem, se kterým jsme se narodili, a rozvíjíme si tak sofistikovanější a propracovanější vyjadřovací schopnosti.

Ve stále lépe propojeném světě jsme také nuceni učit se novým jazykům, abychom se mohli účastnit celosvětových diskusí, sledovat globální média, obchodovat nebo pracovat na mezinárodní úrovni a rozvíjet vztahy nebo přátelství, které překračují státní hranice. Bez znalosti některého z globálních jazyků, jako je například angličtina či španělština, se můžeme cítit v pravém slova smyslu odříznuti od světa.

Proč se tedy navzdory naší vrozené touze a potřebě rozšířit si jazykové obzory často zdráháme tuto výzvu přijmout?

Vystupte z vlastních myšlenek a vydejte se do světa

Často slýcháme od dospělých, a to i těch mladých, že jsou na studium nového jazyka příliš staří a že je to zkrátka moc těžké. A někteří, ačkoli si to možná nechtějí přiznat, se nad tím zdráhají, protože se necítí dobře, když dělají chyby před ostatními.

Je však učení se novým jazykům s přibývajícím věkem skutečně těžší?

Ačkoli nedávná široká studie provedená na MIT došla k závěru, že některé aspekty schopnosti plynulého mluvení souvisejí s expozicí v dětství, třeba dokonalé zvládnutí specifických pravidel anglické gramatiky. Ve skutečnosti existuje jen málo důkazů o tom, že dospívající a dospělí se učí jazyky obtížněji než mladší děti, zejména pokud není cílem dosáhnout znalosti jazyka na úrovni rodilého mluvčího.

Některé studie, včetně té o bilingvních katalánsko-španělských mluvčích, kteří se učili anglicky, dokonce prokázaly, že dospělí se učí rychleji než děti.

Náš rozsáhlý výzkum také ukazuje, že dospělí, dokonce i začátečníci, mohou dělat rychlé pokroky, zejména pokud se vzdělávají pohlcujícím způsobem. Joshua Hartshorne, docent psychologie na Boston College a hlavní autor studie MIT, to potvrzuje a tvrdí: "Učil bych se v pohlcujícím prostředí. V našich datech má pohlcující prostředí obrovský efekt. Tento efekt je značný i vzhledem k poměrně výraznému věkovému rozdílu.

Pohlcení funguje, protože učení je tak přirozené, potřebné, nepřetržité a zábavné.

Existuje však další výhoda, kterou mají dospělí studenti: strukturovaný přístup k samotnému učení.

Najděte správnou strukturu učení, která je vhodná pro vás

Ve škole zjišťujeme, co nám jako žákům nejvíce vyhovuje. Někteří z nás se učí poslechem, jiní si potřebují věci zapisovat a pamatovat si pravidla a vzorce. Než se staneme mladými dospěláky, naučíme se, jak se máme učit.

Tento organizovanější přístup je při učení se novému jazyku velmi praktický, a to právě proto, že jazyky jsou přirozeně velmi strukturované.

Záleží také na délce pozornosti. S lepší systematikou přichází i větší koncentrace a rozsah zájmu, který děti jednoduše nemají; tuto schopnost Antonella Soraceová, profesorka vývojové lingvistiky a ředitelka centra Bilingualism Matters na univerzitě v Edinburghu, nazývá "explicitním učením" na rozdíl od implicitního způsobu, který používají děti při učení.

Jděte vstříc vlastním cílům

S přibývajícím věkem se naše cíle v oblasti vzdělávání a kariéry stávají jasnějšími a mohou nás ještě více motivovat. Můžeme být například motivováni učit se francouzsky, protože se chceme stát diplomaty, plynně mluvit anglicky, abychom mohli pracovat na mezinárodní úrovni, nebo se naučit rozumět korejštině, protože milujeme K-pop.

Jinými slovy, "proč" se stává stejně silným faktorem našeho úspěchu jako "jak".

V tomto směru hrají roli sociální vazby. Stejně jako děti se i dospělí pravděpodobně naučí nový jazyk rychleji, pokud se budou moci sblížit s ostatními studenty a používat své nové dovednosti ve společenském prostředí, které jim přináší radost.

Ale stejně jako na každé jiné cestě je učení cizího jazyka snazší, pokud víme, kam směřujeme.

Vyhněte se cíle o plynulém mluvení

Mělo by být konečným cílem učení se novému jazyku plynulost? Stát se plně plynulým v novém jazyce je těžké. A vyžaduje to čas. Některé jazyky je sice těžší se naučit než jiné (např. angličtina je relativně snadná), ale dosažení plynulosti je závislé na trvalém úsilí a expozici, a to i u dětí, které tak činí nevědomě.

Přesto může být fixace na plynulou řeč demotivující. Ačkoli je to pro mnohé správný dlouhodobý cíl. Je mnohem lepší a produktivnější stanovit si pro učení definovanější, realističtější cíle; například schopnost číst a rozumět jazyku s jistotou nebo prostě pocit sebevědomé komunikace v každodenních situacích nebo s novými přáteli.

I když je pro úspěch každého studenta zásadní mít konkrétní cíle, může nás ještě více motivovat, když vidíme, jak nám učení se jazyku prospívá v širším slova smyslu.

Pochopte celkový význam učení nového jazyka

Učení jazyků neprobíhá jen tak z ničeho. Studie ukázaly, že pohlcení novou kulturou a navázání kontaktů s lidmi napříč kulturami a hranicemi nás může učinit kreativnějšími.

Výuka nového jazyka a pohodlné přepínání mezi jazyky nám také může pomoci přepínat mezi perspektivami a různými způsoby vidění světa, díky čemuž jsme empatičtější a lépe přijímáme ostatní.

Mluvení více jazyky nám také může pomoci cítit se lépe ve spojení s ostatními a umožňuje nám více cestovat, což může zvýšit úroveň sebevědomí, jak ukazuje řada studií provedených po celém světě.

Na té nejzákladnější úrovni nám učení jazyků umožňuje komunikovat a navazovat kontakty s ostatními a uvědomit si, že jsme v tom všichni společně. Také nám to říká stará moudrost: věková hranice pro učení nikdy nebyla omezena žádným věkem.